Modlitebna v proměnách času a další zajímavosti

Modlitebna v proměnách času

Zajímavosti z historie CB Husinec

Kupní smlouva

Svobodná církev reformovaná (nynější Církev bratrská) nepatřila mezi státem uznané církve, neměla právní subjektivitu, a proto ani nemohla vlastnit žádné nemovitosti. Původní stodola za Husovým domkem přestavěná na modlitebnu byla tedy zakoupena do osobního vlastnictví br. kazatelem A. Adlofem. Když pak církev založila spolek „Betánie“, který vlastnil všechny nemovitosti – modlitebny církve, byla i husinecká modlitebna spolu s přilehlou zahradou roku 1896 převedena – prodána tomuto spolku.

Ukázka rukopisu kazatele Zelinky

stížnost sestry Zelinkové proti pokutě 10 zlatých

Jakýsi sedlák, představený obce Tvrzic, Zelinkovým svěřil svou dvanáctiletou dcerušku na byt, aby se přiučila hře na harmonium a ručním pracím a byla vedena k životu z Boha. To probudilo zájem i u ostatních a s. Zelinková měla brzo doma skupinku děvčat, které vyučovala ručním pracím, hře na harmonium, zpívala s nimi duchovní písně a vedla je k poznání Boha. To probudilo nelibost úřadů, které udělily manželce kazatele pokutu 10 zlatých. (Pro srovnání, roční plat učitele dělal 100 zl. a dělníka 100–200 zl.)

Pozvánka do shromáždění

Všimněte si, že z pozvání do shromáždění jsou vyloučeny školní děti. Zákon zakazoval zvaní a účast dětí římskokatolického vyznání na bohoslužbě jiných církví.

Celocírkevní konference v Husinci

Mzdový lístek P. J. H. Zelinky

Do roku 1948 platil každý sbor nejen cestovné, ale i celou mzdu svého kazatele přímo ze svých zdrojů.

Vybírání příspěvků na potřeby sboru

Pro výběr finančních příspěvků od členů na provoz sboru se dlouho používala obálková metoda. Na začátku měsíce dostával člen od pokladníka sboru obálku, ve které pak pokladníkovi odevzdal svůj měsíční finanční příspěvek sboru. Příspěvky byly na obálce evidovány.

Původní matrika členů a pokladní kniha

Kniha oznámení

Mládež – spolek Hus

Do roku 1948 byla tehdejší mládež sboru organizována na spolkovém principu – fungovala jako spolek Hus. Na obrázcích níže jsou stanovy spolku a zápis ze schůzky.

Ve válečných letech bylo pro schůze spolků (a tedy i mládeže) nutno povolení německých úřadů a schválení jejich programu.

Po nástupu komunistů k moci a ustanovení "Národní fronty" se začal zostřovat státní dohled nad spolky a církvemi. Také i spolek mládeže Hus musel podávat hlášení komunisty ovládané Národní frontě a vyžádat si od ní schválení nejen stanov, ale i jednotlivých funkcionářů spolku.

 

Žádost o státní souhlas pro laické kazatele sboru

V době totality nesměl nikdo kázat Boží slovo bez předchozího státního souhlasu. Souhlas potřeboval nejen kazatel sboru, ale kdokoliv, kdo ve sboru a na jeho stanicích měl kázat (tzv. laičtí kazatelé). Souhlas byl vázaný jak na osobu, tak i na místo, pro které platil. Bylo o&nbs;pněj nutno žádat u státního úředníka – tajemníka Okresního národního výboru pro věci církevní, který nad církvemi vykonával státní dohled. Bez jeho schválení se ve sboru nesmělo nic konat.

Vysvětlení zvýšených nákladů sboru v době stavby

Ačkoliv v době totality stát nijak nepřispíval na provoz sborů a sbor si tak (až na plat kazatele) všechno hradil sám ze svých dobrovolných sbírek, státní úředník (Tajemník ONV pro věci církevní) přísně dohlížel na hospodaření sboru. Všechno podléhalo jeho schválení. Když se v době stavby modlitebny zvedly výdaje sboru na elektřinu, telefon a pohoštění, církevní tajemník odmítl tyto výdaje schválit a vyžádal si vysvětlení a zdůvodnění jejich navýšení.