Vyznání víry
Vyznání křesťanské víry je v základu shrnuto v tzv. apoštolském vyznání víry. (Někdy se můžete setkat též s termínem krédo, pocházejícím z latinského slova credo (věřím), což odkazuje právě na začátek latinské verze apoštolského vyznání víry.) Formulace apoštolského vyznání víry vznikala v prvních stoletích našeho letopočtu a též se na ní shodují všechny křesťanské církve (na rozdíl od některých pozdějších formulací vyznání víry). V apoštolském vyznání víry se tedy mohou spojit všechny křesťanské církve. Ani Církev bratrská není výjimkou. Aktuální podoba tohoto vyznání je následující:
Věřím v Boha,
Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista,
Syna jeho jediného,
Pána našeho;
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Pontiem Pilátem,
ukřižován umřel i pohřben jest;
sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých;
vstoupil na nebesa,
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých,
odpuštění hříchů,
vzkříšení těla
a život věčný.
Amen.
Jinými slovy:
- Věříme, že celý svět – tedy fyzický i duchovní – je stvořen Bohem. Otázka, jakým mechanismem svět vznikl, je ponechána stranou. Bůh sám je věčný, nestvořený.
- Ústředním bodem naší víry je historická osoba Ježíše Krista. Jeho život je zaznamenaný v biblických evangeliích a dalších historických pramenech. My však věříme i v jeho Božskou přirozenost, která dává význam jeho lidskému životu. Svou smrtí a zmrtvýchvzkříšením vysvobodil lidi z moci hříchu. Hřích je důvodem, proč lidé činí zlo, proč mají problém se dobře rozhodovat a proč je na světě zlo vůbec. Hřích se dědí z generace na generaci a svět v něm doslova „leží“ – i země samotná podléhá od špatného rozhodnutí prvních lidí (Adama a Evy) úpadku, rozkladu a smrti. Vysvobození (nebo vykoupení) z moci hříchu pak znamená naději na život v nové éře světa (poté, co nynější svět zanikne), kde již nebude hřích ani smrt ani úpadek. Také se však dotýká života současného – znamená vlastně obnovení svobodné vůle. V současném životě se učíme dobře rozhodovat a tíhu toho, kdy se nám to nedaří, ze sebe můžeme setřást skrze pokání a odpuštění, protože smrt bezhříšného Ježíše nás smířila s Bohem.
- Dále věříme v Ducha svatého – třetí osobu trojjediného Boha. Působí v lidech například skrze svědomí. Je zaslíben každému, kdo uvěří Ježíši Kristu a vyzná ho Pánem svého života. Uschopňuje nás činit dobré a poznávat osobním způsobem Boží vůli.
- Věřící tvoří církev – tzv. „Kristovo tělo“. Církev slouží ke vzájemnému sdílení víry, povzbuzení, napomínání a pomoci. K životu věřícího je důležitá – pouhá individuální víra by něco postrádala, podobně jako část těla své další části.
Podrobnější vysvětlení vyznání víry najdete v Dokumentech Církve bratrské – Ústava a Vyznání víry Církve bratrské a Duchovní zásady Církve bratrské (zde). Vyznání víry bylo dále ještě mnohokrát formulováno, zpravidla v reakci na nový filosofický směr nebo setkání křesťanství s novou kulturou. Souhrn různých vyznání víry (a jiných prohlášení), ke kterým se Církev bratrská hlásí, najdete též na celocírkevních stránkách Církve bratrské.